Před bahrajnskými tribunály stanuli lékaři, svět se dívá

V zemi spojence Západu začal nanejvýš kontroverzní proces se zdravotníky, kteří ošetřovali raněné při jarních protestech. Podle komentátorů je nejen důležitým svědectvím o přístupu bahrajnského režimu k lidským právům, ale i zkouškou nové Obamovy politiky.

(pjed)

14.06.2011 20:50

A1

O víkendu se v Manámě opět demonstrovalo. Perlový monument (vlevo) byl jako symbol jarních událostí již dřívě odstraněn. Foto AL Džazíra, flickr.com

Velká publicita provází proces s 24 lékaři, 23 sestrami a pomocným zdravotním personálem, který již týden probíhá blízkovýchodním Bahrajnu. Vesměs zaměstnanci hlavní nemocnice v Manámě čelí nejrůznějším obviněním od krádeže léků a přechovávání zbraní až po záměrné poškozování zdraví a snahy o svržení monarchie. Všeho se měli dopustit v průběhu letošního února a března během šíitských protirežimních protestů.

Proces probíhá před zvláštním vojenským tribunálem, jen zřídil bahrajnský režim po vyhlášení stavu nouze v půli března. Jde o jeden z desítek podobných, tento však poutá zvláštní pozornost. Stále se totiž objevují zprávy u nátlaku, násilí a nevybíravém zacházení, kterému zdravotníci musejí čelit.

Podle Amnesty International mají obvinění jen velmi omezený přístup k právní asistenci. Během zadržení byli systematicky týráni a průběhu vyšetřování nuceni k falešným doznáním.

Žaloba označuje příslušnou nemocnici za místo, kde se při protestech scházeli vůdci násilnických skupin a plánovali další postup. Podle lékařů samotných i výpovědi mnoha protestujících se demonstranti u nemocnice opravdu scházeli. Důvodem však byla skutečnost, že sem přiváželi své druhy k ošetření.

S největší barvitostí se případu věnuje katarská televize Al Džazíra, která k tématu vydává desítky článků a reportáží. V nich je barvitě popisováno, jak si příslušníci pořádkový sil chodili do nemocnice pro zraněné, jež nevybíravě tahali z postelí. V dalších dnech došlo i k odvádění lékařů, nezřídka uprostřed operací.

Podle amerických liberálních médií je průběh procesu důležitý i pro důvěryhodnost nové zahraniční politiky USA, avizované nedávno Barackem Obamou. Bahrajn je totiž blízký spojencem Spojených států v oblasti a USA zde svým přístupem k věci ukazují, jak chtějí v rámci ohlášeného změny řešit konflikt mezi klasickými zájmy a oficiálně hájenými hodnotami.

V červenci bude konec
Z odstupu vzato lze proces považovat za součást série protišíitských represí. Ty byly spuštěny v polovině března, po příchodu intervenčního sboru ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Zpočátku měly podobu přímé pacifikace demonstrací. Poté došlo na výpovědi šíitských úředníků z veřejných institucí, vyučujících ze škol a zaměstnanců ze státních podniků. Vedle toho proběhla v dosud nedostatečně popsané míře i řada násilných vpádů ozbrojených band do šíitských čtvrtí, vesnic a modliteben. Od února bylo zabito celkem 31 lidí.

Právní krytí poskytl veškerému dění právě stav nouze, v němž přešla většina rozhodujících pravomocí na bezpečnostní složky.

Americkým a britským diplomatům se v posledním měsíci podařilo dosáhnout jistého zmírnění. Profesní čistky byly zastaveny, stav nouze 1. června odvolán, a šíitským stranám nabídnut dialog o reformách. Ty jej prozatím odmítají s poukazem na hanebnou povahu procesů a na pokračující nájezdy band do šíitských sídel. Dle zdrojů Al Džazíry se ale všeobecně počítá, že k dialogu dojde. Má se tak ovšem stát až příští měsíc, a tak se režim teď snaží soudní procesy uspíšit.

V některých médiích lze dokonce objevit teorii, že režim dá nakonec souzeným lékařům milost, čímž dialog s opozicí symbolicky otevře. Pro takový výklad ale krom anonymních zdrojů mluví zatím jen aktuální výzva iráckého šíitského klerika Muktady Sadra, jež právě k tomuto nabádá.

Opět se demonstruje
Během únorových a březnových protestů šíité nejprve požadovali přístup do vysokých postů státní správy, výměnu v čele vlády a důslednější přerozdělení bohatství. Poté došlo i na volání po demokratizačních reformách.

V Bahrajnu proběhly stovky demonstrací, z nichž ty největší se odehrály na Perlovém náměstí v hlavním městě. Po vyhlášení stanu nouze byla veřejná srocení zakázána, nyní k nim ale opět dochází. První z nich se konalo o víkendu opět v Manámě. Jeho svolavatelé z největší šíitské strany Wefák odmítli, že by usilovali o vznik šíitského státu či zřízení íránského typu, jak jim bylo v minulosti podsouváno. Chtějí prý pouze změny, které by nastolily rovnoprávnost.

Bahrajn tvoří společně s Íránem, Irákem a Ázerbajdžánem čtveřici muslimských zemí, ve kterých se většina populace hlásí k šíitské, nikoliv sunnitské větvi islámu. Místní hospodářská i mocenská elita v čele s králem Hamídem ibn Ísou Chalífem je ovšem sunnitská.

Napětí mezi chudší šíitskou většinou a sunnitskými elitami přetrvává v malém ostrovním království již delší dobu. Šíité si před jarními protesty stěžovali zejména na vysokou nezaměstnaností a obviňovali vládu, že se snaží pracovními pobídkami přilákat sunnity ze zahraničí, aby změnila demografické složení země.

Přibližně polovina z celkového počtu 1,3 milionu obyvatel království jsou rodilí Bahrajňané. Zbytek představují právě zahraniční pracovníci.


Další informace:
The Guardian Bahrain doctors deny stealing medicines or stockpiling arms
CNN Bahrain doctors go on trial, alleging torture to extract confessions
BBC News Bahrain protests: Trial opens for 47 doctors and nurses
The Independent I Saw These Brave Doctors Trying to Save Lives
AP Bahrain medical personnel face trial over protests
Al Džazíra Bahrain medics on trial over protests
Al Džazíra Bahrain military court resumes trials
Al Džazíra Thousands rally for reform in Bahrain
Al Džazíra The US and Bahrain: Sending Ludo home


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.