Sněm starostů skončil bez překvapení, Gazdík je opět předsedou

Delegáti víkendového volebního sněmu hnutí Starostové a nezávislí na postu předsedy dle očekávání potvrdili stávajícího lídra hnutí Petra Gazdíka. Sněm také schválil změnu stanov a vyslovil znepokojení nad stávající politickou situací.

(vd)

06.06.2011 11:32

509535_mediafax_jakub_polacek

Sněm se konal v průhonickém hotelu Floret. Na snímku zleva předseda strany Petr Gazdík, ministr financí Miroslav Kalousek a ministr kultury Jiří Besser. Foto Jakub Poláček, Mediafax

Víkendový volební sněm hnutí Starostové a nezávislí skončil bez překvapení. Delegáti na pozici předsedy potvrdili svého dosavadního lídra, poslance Petra Gazdíka. Přitom v první tajné volbě, která proběhla elektronicky, Gazdík nezískal potřebný počet hlasů. Podle pořadatelů delegáti nepochopili způsob elektronického hlasování. Volba se pak opakovala veřejným hlasováním.

Petra Gazdíka, který neměl protikandidáta, volilo 147 ze 159 přítomných delegátů. „Silný mandát, který mi sněm dal, mě samozřejmě potěšil a utvrdil v tom, že angažmá Starostů a nezávislých ve vysoké politice má smysl – a jak ukazuje například návrh reformy rozpočtového určení daní, znamená i významný a reálný přínos pro obce a jejich občany,“ řekl po svém zvolení staronový předseda.

Prvním místopředsedou hnutí byl pak zvolen poslanec Stanislav Polčák, dalšími místopředsedy se stali ministr kultury Jiří Besser a starostka obce Morašice Hana Štěpánová. Řadovými členy představenstva sněm zvolil starostku Chýně Věru Kovářovou, senátorku Janu Juřenčákovou, starostu Újezda na Zlínsku Vladimíra Kráčalíka a poslankyni Alenu Hanákovou.

Gazdík ve svém kandidátském projevu apeloval na přítomné starosty, aby pochopili složitou situaci, kterou při vysvětlování vládní krize zažívají. „Je těžké vysvětlovat svoji práci 10,5 miliónu lidí zvláště v situaci, kdy politika stále dosahuje nového a nového morálního dna,“ uvedl Gazdík.

Také pozvaní hosté z koaliční vlády vyzývali k udržení kabinetu. První místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake hájila pošramocenou pověst své strany. „Chci ukázat, že navzdory tomu, co se píše, jsou členové Věcí veřejných normální lidé, se kterými lze spolupracovat,“ uvedla Peake.

Místopředseda občanských demokratů a ministr obrany Alexandr Vondra pak uvedl, že kabinet musí zvládnout situaci, kterou jeho vládnutí v médiích zanechává. Vondra také ocenil Gazdíka jako kvalitního a zdatného politika. „A to říkám, i když mě nějak nešetřil,“ uvedl Vondra.

Mezi nejvýznamnější hosty sněmu patřil také ministr financí Miroslav Kalousek, který delegáty seznámil s podobou reformy financování samospráv, která má odstranit nespravedlnost v rozpočtovém určení daní, jež v současné podobě zvýhodňuje čtyři největší města na úkor všech ostatních měst a obcí.

Pokud by Kalouskův návrh prošel, čtyři největší města, tj. Praha Brno, Ostrava a Plzeň, přijdou zhruba o pět miliard korun. Tyto peníze by pak přešly na menší města společně s dalšími sedmi miliardami z dotačních programů. Celkově by obce a města měly získat navíc 13,5 miliard korun.

Kalousek před delegáty zdůraznil, že reforma rozpočtového určení daní byla navržena i s ohledem na velká města a jejich závazky z minulosti. Počítá tedy se čtyřletým přechodným obdobím, během nějž by byla čtyřem největším městům daňová ztráta částečně kompenzována.

„Nejvíce bita jsou za stávajícího stavu města jako Liberec, Ústí nad Labem nebo České Budějovice, u nichž neexistuje žádný racionální důvod, proč by na jednoho obyvatele měla dostávat až o 40 procent méně peněz, než třeba Plzeň,“ vysvětlil Kalousek.

Jiří Besser pak delegátům představil návrh majetkového vypořádání s církvemi, jehož absence podle něj dosud brzdí rozvoj obcí. S postupem reforem a jejich dopadem na samosprávy delegáty seznámili i ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a ministr zdravotnictví Leoš Heger.

Sněm také schválil změnu svých stanov. Podle nich má mít předsednictvo hnutí také nevolené členy. Jedná se o předsedy parlamentních klubů, po jednom zástupci z TOP 09, která nominovala Miroslava Kalouska, a hnutí Starostové pro Liberecký kraj, jež nominovalo Martina Půtu.

Nové stanovy navíc prodlužují funkční období volených orgánů ze dvou na tři roky a posilují kompetence celostátního výboru.

„Ukázalo se, že dvouletá perioda je příliš krátká, ve volebním období komunálního zastupitelstva to znamená dvakrát volit. Tříleté období zajistí voleným orgánům větší stabilitu, přičemž stále existuje možnost zvoleného odvolat rozhodnutím krajského, respektive celostátního sněmu,“ uvedl v tiskovém prohlášení Stanislav Polčák.

V závěrečném usnesení pak delegáti vyslovili silné znepokojení nad stávající politickou situací a vyzvali koaliční strany k větší konstruktivnosti.

Starostové a nezávislí v usnesení „vyzývají politickou reprezentaci státu, aby přestala veřejnost unavovat vnitřními spory a plně se věnovala práci na klíčových reformách a přípravě další legislativy nezbytné pro normální fungování naší země“.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.