Lidé bez odstupného by měli dostat podporu v nezaměstnanosti

Stát by měl vyplácet podporu v nezaměstnanosti i lidem, kterým zaměstnavatel nevyplatil odstupné, přestože tuto povinnost měl. Počítá s tím pozměňovací návrh k sociálnímu balíčku, který ve středu schválil sociální výbor Sněmovny.

Stát by měl vyplácet podporu v nezaměstnanosti i lidem, kterým zaměstnavatel nevyplatil odstupné, přestože tuto povinnost měl. Podle současných pravidel nemají nezaměstnaní první tři měsíce nárok na podporu, pokud jim podle zákona mělo být vyplaceno odstupné. V praxi se však stává, že zaměstnavatelé odstupné nevyplatí, a lidé zůstávají po tuto dobu bez peněz.

Opatření prosadila loni koalice. Odůvodnila ho slovy, že lidé si mohou z odstupného zajistit živobytí, a nepotřebují tedy dávku od státu v podobě podpory v nezaměstnanosti. Pro zaměstnance, kterým bude odstupné vyplaceno, se nic nemění. Podporu první tři měsíce nedostanou.

Návrh je součástí balíčku sociálních škrtů. Jde o soubor opatření, který již jednou Poslaneckou sněmovnou prošel. Změnil například vyplácení nemocenské, rodičovského a sociálního příspěvku či příspěvku na péči.

I přes protesty opozice byl tehdy schválen ve stavu legislativní nouze. Tento postup zpochybnil Ústavní soud a platnost balíčku zrušil ke konci letošního roku. Vláda ho proto předložila znovu, aby úsporná opatření mohla platit i v dalších letech. Stát díky nim ročně ušetří asi 23,5 miliardy korun.

Změnu v oblasti podpory v nezaměstnanosti sociální výbor přijal na návrh ombudsmana Pavla Varvařovského. Ten označil současnou praxi za nemravnou. „Návrh jsem konzultovala s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem, ten s ním souhlasí," podotkla na jednání Chalánková z TOP 09. Právě ona návrh podala. Zvedla pro něj ruku většina koaličních i opozičních poslanců.

„Já jsem se zdržel. Odstupné je benefit zaměstnavatele jako určitá odměna zaměstnanci za to, že tam pracoval, a stát si to v podstatě znárodňuje a vyplácí to jakoby sám za sebe. Ale rozumím tomu, že to vylepšuje tu situaci (nezaměstnaných)," řekl po jednání poslanec KSČM Miroslav Opálka.

Balíček počítá s tím, že by i nadále omezil vyplácení porodného pouze na první dítě a jen pro chudší rodiny. Nárok by měly domácnosti s příjmem do 2,4násobku životního minima. Zachoval by i loňské změny v pobírání rodičovského příspěvku ve čtyřleté variantě.

Rodič by měl tedy nárok na příspěvek ve výši 7 600 korun do devíti měsíců věku dítěte. Poté by pobíral 3 800 korun až do čtyř let věku dítěte. Snížen zůstane i příspěvek na péči v prvním stupni z 2 000 na 800 korun.

Součástí úsporného balíčku je i novela zákoníku práce, která umožňuje vládě, aby stanovila nařízením okruh zaměstnanců, se kterými bude možné sjednat smluvní plat, a to mimo stanovené platové tarify pro platové třídy a platové stupně. Nyní se takový způsob určování platů používá například ve zdravotnictví či v uměleckých profesích.

Balíček dále počítá se zachováním letošních pravidel pro poskytování nemocenské. Měla by se vyplácet až od 22. dne nemoci. Do té doby budou zaměstnavatelé platit svým zaměstnancům náhradu mzdy. V současnosti ji vyplácejí pouze do 14. dne nemoci. Novela také prodlužuje opatření z roku 2010, kterým se snížila výše nemocenské od 31. do 60. dne dočasné pracovní neschopnosti ze 66 na 60 procent vyměřovacího základu.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.