Organizace Worldwatch Institute v úterý vydala zprávu, v níž uvádí, že za posledních padesát let došlo k mimořádnému a neudržitelnému nárůstu spotřeby. Za něj je podle zprávy odpovědná současná na spotřebě založená ekonomika, kterou je třeba změnit. Když kvůli ničemu jinému, tedy aby planeta přežila.

Zpráva „Stav světa v roce 2010“ s podtitulem „Transformace společnosti: od konzumerismu k udržitelnému rozvoji“ upozorňuje na problémy současného spotřebního způsobu života, který se podle předsedy Worldwatch Institute Christophera Flavina „uchytil nejprve v USA a v uplynulém století se rozšířil do celého světa."

Fakt, že lidé dnes nacházejí své uspokojení a smysl života na stále větší části planety ve vlastní spotřebě, má obrovské sociální i ekologické důsledky. Pokud by každý člověk na planetě žil na úrovni průměrného Američana, mohla by na zemi žít v rovnováze jen necelá půldruhá miliarda lidí.

Flavin připouští, že spotřeba není jediným důvodem současných ekologických problémů. Ale na druhé straně připomíná, že význam spotřeby jako zdroje problémů a s ní spojených sociálních vzorců bude sílit s tím, jak se hodnoty západu budou dále šířit Indií a Čínou.

Zpráva uvádí informaci Světové banky, podle níž vzrostla od roku 1960 spotřeba šestinásobně. To vedlo k šestkrát větší těžbě rud, osmkrát větší spotřebě ropy a čtrnáctkrát větší spotřebě zemního plynu. „Lidstvo nyní těží šedesát tun zdrojů ročně. To je o polovinu více než před třiceti lety,“ stojí ve zprávě.

Pozoruhodná čísla uvádí zpráva i pro ty, kdo opakovaně argumentují zvyšováním životní úrovně, pro níž je vyšší spotřeba údajnou podmínkou. Ve Spojených státech jde dnes z každého jednoho dolaru zaplaceného za zemědělskou plodinu průměrně sedm centů zemědělci kdežto celých třiasedmdesát distributorům. V roce 1900 přitom zemědělec získal i čtyřicet centů z jednoho dolaru.

Institut poukazuje na propojení společenských návyků a spotřebních vzorců, které jsou vytvářeny a posilovány kulturně. Podle zprávy tyto problémy nevyřeší politika, ale bude nezbytné radikálně reformovat fungování naší společnosti.

Předmluvu ke zprávě napsal laureát Nobelovy ceny Míru Muhammad Yunus, který zavedl úspěšné mikroúvěry pomáhající chudým lidem v Asii rozjet drobné podnikání. „Kvůli své zkušenosti vím, že staré kulturní vzorce mohou být změněny. (...) Kultura má pomáhat lidem rozvíjet vlastní potenciál, nikoliv jim bránit v posunech vpřed. Kultura, která lidem nepomáhá růst, je mrtvá,“ píše Yunus.

Další informace:

IPS ENVIRONMENT: Seeking a Consumer Culture Revolution