John obhájil post předsedy VV, chce nadále bojovat s korupcí

Vítězem v přímé volbě předsedy Věcí veřejných se stal Radek John, který obdržel 1197 (47,44 %) hlasů. Druhá skončila Karolína Peake (38,68 %), třetí Dagmar Navrátilová (13,87 %). Obě poražené protikandidátky navrhl John do předsednictva strany.

Vr_a

Vratislav Dostál

24.05.2011 14:16

502447_mediafax_david_polivka

O svůj návrat do vlády staronový předseda Věcí veřejných podle svých slov usilovat nebude. Foto David Polívka, Mediafax

Staronovým předsedou strany Věci veřejné byl zvolen Radek John. Ve volbě přes internet a mobilní telefony mu dalo hlas 1197 z 6225 lidí, kteří směli o předsedovi nejmenší parlamentní strany rozhodovat. Celkem se hlasování zúčastnilo 2523 véčkařů.

Hlasování začalo ve čtvrtek 19. května. Skončilo v pondělí ve 22:00. Volbu musí ještě potvrdit konference Věcí veřejných, která se koná tento víkend v Hradci Králové. Představitelé obou větších koaličních stran očekávají, že Věci veřejné budou po Johnově znovuzvolení plnit vládní program a prosazovat reformy.

Staronový předseda Věcí veřejných na tiskové konferenci po skončení volby uvedl, že on a vedení strany se nyní budou snažit udržet jednotu strany. Věci veřejné by se podle jeho slov měly stát republikovou stranou se silným hlasem z krajů a usilovat o to, aby byly nejsociálnější ze stran koaliční vlády Petra Nečase.

V křeslech místopředsedů by Radek John rád viděl své protikandidátky z předsednické volby, tedy předsedkyni poslaneckého klubu Věcí veřejných Karolínu Peake – ta by měla být první místopřesedkyní strany – a olomouckou poslankyni Dagmar Navrátilovou.

Karolína Peake v předsednické volbě dostala 976 hlasů, Navrátilová 350. Pětičlenný tým vedení strany by pak podle Johnových představ měla doplnit místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Kateřina Klasnová, ústecký poslanec Milan Šťovíček a teplický zastupitel Tomáš Jarolím.

Víta Bártu, o němž se v médiích spekuluje jako o faktickém lídrovi Věcí veřejných a který svou kandidaturu na předsedu stáhl, John do svého týmu nenominoval. Označil ho ale za nejsilnějšího vyjednavače strany, který by měl v koalici vyjednávat o chystaných reformách.

„Každý, kdo je schopen obhajovat myšlenky Věcí veřejných, je cenný a bude používán pro to, abychom prosadili maximum," uvedl staronový předseda Věcí veřejných na Bártovu adresu.

Zůstat ve vládě? A za jakých podmínek?
Navzdory některým nedávným hlasům politiků Věcí veřejných je pravděpodobné, že strana zůstane i v příštích měsících součástí Nečasova koaličního kabinetu. Podle Radka Johna je pro stranu základní podmínkou pro pokračování v koaličním projektu prosazení třiceti procent programu Věcí veřejných.

Je otázkou, zda to bude dostačující i pro jejich voliče. Nové vedení strany by mělo vyslat zřetelný signál směrem k veřejnosti, kam a proč se chce strana v nejbližší době ubírat, neboť pozice jakéhosi opozičního subjektu uvnitř vládní koalice je – jak dokládají poslední průzkumy volebních preferencí –  pro veřejnost špatně čitelná.

Podle květnového průzkumu agentury STEM totiž preference Věcí veřejných pokračují v klesajícím trendu: dostaly se hluboko pod práh volitelnosti a do Poslanecké sněmovny by se v případě voleb nejmenší vládní strana vůbec nedostala. Podle modelu stranických preferencí by je volilo pouhých 2,3 procenta lidí.

Podle politoložky Vladimíry Dvořákové si Věci veřejné – chtějí-li být trvalým prvkem české politiky – musejí najít témata, na kterých se jim podaří profilovat a současně zaujmout relevantní množství elektorátu.

„Jednoduše řečeno si musejí vytvořit zřetelně odlišitelnou programatickou bázi, vlastní image. Nezbytným předpokladem takového vývoje je schopnost vymezit se vůči ostatním stranám, což jim právě účast v Nečasově vládě minimálně komplikuje, ne-li znemožňuje,“ uvedla již dříve pro Deník Referendum Vladimíra Dvořáková.

Dvořáková tu naráží na dosavadní zkušenost české politiky, podle které si jakákoli z nových parlamentních stran svým vstupem do vlády zproblematizovala, ba spíše znemožnila opakované překročení pětiprocentního kvóra nutného pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Deníkem Referendum oslovení politologové nicméně pochybují, zda by Věcem veřejným v současné situaci vystoupení z koalice prospělo. Podle Milana Znoje z Filozofické fakulty Karlovy univerzity čeká nejmenší vládní stranu složité období.

„Ať už Věci veřejné zůstanou ve vládě, nebo z ní odejdou, převažují negativa. Mimo vládu ztratí výkonnou moc a možnost ovlivňovat politiku: mohou sice zvýraznit své opoziční chování, ale nemají vhodné téma – ani boj s korupcí, ani odstavení dinosaurů už nezaberou, navíc riskují předčasné volby, které by je poslaly do zapomnění,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum.

Věci veřejné tak podle Milana Znoje mohou být ve vládě jakousi opozicí v mezích dohod K9, avšak předpokladem takové strategie je prosazení alespoň některých programových priorit, žádné další skandály a dostatečně dlouhá životnost rozhádané vládní koalice.

Podle profesorky politologie Vladimíry Dvořáková může být navíc pro odchod Věcí veřejných z vlády již pozdě. „Otázkou je, zda již není pro Věci veřejné pozdě odejít mimo vládu. Strana měla šanci stabilizovat svou pozici z Poslanecké sněmovny s tím, že by pouze podporovala vládu. Nicméně je otázkou, zda bezprostředním cílem Věcí veřejných nebylo skutečně obsadit ministerstva a získat vliv,“ uvedla Dvořáková pro Deník Referendum.

Dvořákovou pak doplňuje politolog Lukáš Jelínek, podle kterého sice mohou Věci veřejné odejít z vlády, soustředit se na práci ve sněmovních výborech, vychovávat ze svých členů viditelné a pracovité politiky, nevázat se jen na spolupráci s pravicí a hledat cesty i k levicové opozici, avšak tomu všemu podle jeho slov musí předcházet naprosté odříznutí strany od ABL.

„Dokud nebude zřejmé, že Věci veřejné již nejsou součástí holdingu ABL, sotva budou obnovovat důvěru v sebe jak u voličů, tak u politických partnerů,“ myslí si politolog Jelínek. Podle Milana Znoje by pak pro stranu bylo asi nejlepší postupné prolnutí obou cest: tedy nejprve hra na vnitřní opozici uvnitř vládní koalice přecházející v postupný růst kritiky ODS a TOP 09 a poté vystoupení z koalice a kritika vládních návrhů, jež by podle Znoje vyústily v potopení vlády a postupný přechod k předčasným volbám.

„Základní hrozba na této cestě je stejná, s jakou se potýkala Strana zelených v minulém volebním období - tedy diskreditace. Zelení tehdy vytrvali do hořkého konce ve vládě, to Věci veřejné nemusejí, ale to je nejspíše stejně nezachrání, protože nemají ideologický profil. Zelení měli ekologii. Věci veřejné mají jen populismus - což je ale živel těkavý a nestálý,“ doplnil Znoj pro Deník Referendum.

Strana nového typu
Podle mnohých expertů jsou Věci veřejné spíše podnikatelským subjektem, strana nemá vybudovanou regionální strukturu, a to ani na krajské, ani na obecní rovině. Podle Karolíny Peake bude právě úkolem nového vedení i vybudování silné krajské struktury strany, čemuž mají dle jejích slov napomoci i nové stanovy.

U strany s nedokonalou členskou strukturou lze oprávněně pochybovat o způsobu demokratické artikulace a agragace zájmů, jež strana hájí v politice. Je pak otázkou, kdo ve Věcech veřejných nastoluje a ovlivňuje budoucí profilaci strany, její agendu, nastolování témat v mediálním terénu a prosazování politik strany v Poslanecké sněmovně, případně ve vládě. Je to předseda strany, předsednictvo, straníci v referendech či opravdu tahá v pozadí za nitky Vít Bárta, jak spekuluje v podstatě celá novinářská obec?

Podle Znoje jsou Věci veřejné stranou nového typu. „Poměrně malá sestava politických vůdců již nemá členstvo – organizované tradičně od místních organizací přes krajské po ústřední – , které by bylo vnitřně hierarchicky organizováno k jednomu programu. Naopak členstvo Věcí veřejných je organizováno internetově, je to sociální síť, která se k informacím dostává přes masmédia. Chraň nás pánbůh před touto stranickou budoucností,“ popisuje se skepsí členskou strukturu Věcí veřejných docent politologie.

Lukáš Jelínek pak vidí ve stabilizaci vnitřní struktury strany – chtějí-li Věci veřejné trvale zahnízdit v české politice – správnou cestu. „Klidně mohou ponechat volbu předsedy registrovanými sympatizanty, ale k přímé demokracii by měli přidat klasické mechanismy vnitrostranického rozhodování a kontroly. Takéž by měli upřesnit stanovy, zodpovědnost funkcionářů, volit místopředsedy normální cestou, a ne si je nechat nominovat předsedou, jak tomu je nyní, a současně by měli zapracovat na vybudování regionální struktury,“ uvedl Jelínek pro Deník Referendum.

I podle Dvořákové by budování stranické struktury mělo být nepochybně důležité, ovšem otázkou podle ní je, jak to učinit. „Je to strana-podnik – trochu se to podobá Berlusconimu – a je také řízená jako podnik, ke kterému jsou přičleněni aktivisti. Ale Berlusconi se pohyboval ve výrazném vakuu po zhroucení stranického systému. Věci veřejné sice také využily prostor, který tu byl, ale velké strany si většinu prostoru udržely,“ uvažuje profesorka politologie.

„Takže Věci veřejné nemohly udělat to, co Berlusconi, tj. sjednocovat a absorbovat ,sirotky' na pravé části stranického spektra. A nyní již asi nemají šanci tuto roli hrát, neboť se ,historicky znemožnily',“ dodala Dvořáková.

Milan Znoj pak charakterizuje Věci veřejné jako populistickou stranu. „Věci veřejné jsou populistickou stranou, jež se organizuje internetově. Na programu tu v podstatě nezáleží. Strana tak musí vždy najít nějaké téma, které dokáže lidi nabudit,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum.

Podle Dvořákové má strana problémy se svojí identitou, neboť se před volbami orientovala na přelétavé a „volné" voliče a sbírala protestní hlasy zleva i zprava. „Věci veřejné nemají jasnou základnu a přeskakují podle aktuálních otázek, čímž se stávají ještě méně čitelnými. Bylo by dobré, aby se proto vymezily základním způsobem a pak se orientovaly na získání určitých přelétavých voličů,“ uzavřela Dvořáková v rozhovoru pro Deník Referendum.

Nicméně o komplexnější vizi programového směřování strany se toho občané od politiků Věcí veřejných příliš nedozví, o prosazování konkrétních kroků ve vládě či v Poslencké sněmovně nemluvě. Dokonce ani jeden z kandidátů na předsedu Věcí veřejných jakoukoli konkrétnější představu o programových prioritách strany neartikuloval. 

Věci veřejné se tak pod vedením Radka Johna bez špetky invence opět pokusí přesvědčit veřejnost, že klíčovým bodem jejich vládního angažmá je boj proti korupci. „Stojíme o to, aby projekt pokračoval, ale pouze pokud bude prosazena protikorupční strategie a vyjednáme sociální pojistky reforem. Změny tedy budou jenom k lepšímu,“ uvedl John pro server iDnes.cz

Nejmenší koaliční strana se přitom sama potýká s řadou afér. Bárta odešel z vlády poté, co se v médiích objevily mimo jiné informace o pronikání jeho bývalé bezpečnostní agentury ABL do politiky, a Radek John rezignoval na post vicepremiéra právě pro boj proti korupci.

Přesto i podle Karolíny Peake bude strana nadále klást důraz na boj s korupcí. Johnův výsledek považuje za potvrzení jeho mandátu. A tak občany pravděpodobně čeká jen další kolo licitací a rošád ve vládě

Výsledek: pouhá obměna ministrů
Na výsledku předsednické volby totiž mimo jiné závisí další obsazení některých ministerských křesel v koaliční vládě občanských demokratů, TOP 09 a Věcí veřejných.

Po vleklé vládní krizi rezignoval na ministerský post Vít Bárta, John se následně přesunul z vnitra do křesla vicepremiéra pro boj s korupcí, které ovšem záhy opustil. Necítil podporu koaličních partnerů v boji proti korupci.

Nyní se spekuluje o tom, že by nejmenší vládní strana mohla požadovat resort spravedlnosti pro Karolínu Peake. Ona i další členové strany to prozatím ale popírají. Premiér a předseda občanských demokratů Petr Nečas současně již artikuloval názor, že je dobré, aby předsedové koaličních stran byli v kabinetu.

Radka Johna nicméně dle jeho slov již neláká být jako předseda koaliční strany ve vládě. O svůj návrat do ní nebude proto údajně usilovat. O personálních změnách ve vládě pak chtějí Věci veřejné jednat až poté, co Radka Johna ve staronové funkci potvrdí o víkendu stranická konference.

„Pak budeme řešit, jak má vypadat zastoupení Věcí veřejných ve vládě," dodal předseda nejmenší strany kabinetu. Uvedl, že ve svém druhém funkčním období bude tvrdší ke koaličním partnerům. Vyzvaly ho k tomu prý krajské organizace VV. „Už nebudeme ustupovat ani o píď,“ vzkázal pak John koaličním partnerům v rozhovoru pro server iDnes.cz.

To, jak bude toto neustupování koaličním partnerům vypadat v praxi, ukážou nejbližší dny a týdny. Avšak že kupčení s ministerskými posty nebude dostačující pro obnovení důvěry voličů ve Věci veřejné, lze odůvodněně konstatovat již nyní.

Další informace:
iDnes.cz Neustoupíme ani o píď, vzkazuje staronový šéf VV koaličním partnerům


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Petrasek Milan - penzista

Pokud bude Středa, 25.Května 2011, 10:35:30

role VV občany chápána jako alternativa pro slušné pravicově smýšlející je šance na nutně rozumné reformy rovná nule. Zmatek v duši a tím loyalita pravicového voliče zůstane stabilní.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.