Stráský na Šumavě kácí v bezzásahových zónách a dřevo hned odváží
Matěj StropnickýHlídky Hnutí DUHA zjistily, že kácení v nejcennějších šumavských zónách již začalo. Ne kvůli kůrovci, ale jako ochrana před pády uschlých stromů. „Mimo cestu nesmíme a na ní už není nic k vidění. Park ztrácí pro turisty smysl," říká Jaromír Bláha.
Hnutí DUHA zjistilo v bezzásahovém území šumavského národního parku masivní kácení podél turistických cest. Nejde o opatření proti kůrovci, důvodem má být ochrana turistů před pádem suchých stromů. Přestože jde o území ponechaná divoké přírodě, nechal ředitel parku Jan Stráský okamžitě dřevo odvážet.
Ekologická organizace upozorňuje, že ředitel koná v příkrém rozporu s posláním národního parku. Tisícovkám turistů, kteří sem každoročně přijíždějí obdivovat divokou přírodu, nezbude než chodit kilometry pouze po cestách lemovaných z obou stran pařezy, nebo jezdit jinam. Ke kácení a s výjimkou první zóny i odvozu suchých kmenů dochází například v pásmu podél Starobřeznické cesty po zelené turistické značce z Modravy na Březník a na mnoha dalších místech. Podobný osud hrozí i cestě k pramenům Vltavy.
Ochrana turistů před případným pádem suchých stromů je bezesporu legitimní, Hnutí DUHA ale kritizuje způsob, jakým se tato opatření provádějí — existují podstatně šetrnější metody, které výletníkům neznehodnotí zážitek z šumavské přírody. Například v sousedním národním parku na bavorské straně Šumavy a donedávna také u nás se nebezpečné stromy podél cest zlomily nebo seřízly tak, aby vypadaly jako pahýly, když se strom sám od sebe ulomí. S výjimkou nejfrekventovanějších cest se takto předčasně nelámaly v širokém pásu všechny stromy, ale jen ty, které hrozily pádem na stezku.
V národním parku však nyní jezdí harvestor, který podél cest uřezává v širokém pásu všechny stromy u pařezu, následně je naporcuje na špalky a odváží. Správa parku tak nedodržuje ani své vlastní platné směrnice a nařízení. Podle nich se podél cest nekácí všechny stromy, ale jen ty nebezpečné a v území ponechaném přírodě se nesmí kmeny odvážet.
Hnutí DUHA upozornilo, že suché stromy patří k divoké přírodě a mají také význam pro ochranu půdy i mladých stromků. Jejich náhlým pokácením se zcela mění prostředí a podél cest vznikají pruhy holin.
Ekologická organizace vyzvala Jana Stráského, aby kácení všech suchých stromů podél stezek okamžitě zastavil a použil šetrnější metody, které umožní turistům pozorovat ze stezek divokou přírodu.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl: „Na stezku Cikánskou slatí jsem vodil exkurze a ukazoval lidem, jak vypadá podmáčený smrkový prales. Dnes už nemám, kde bych jim ho ukázal, ředitel parku nechal všechny stromy podél poválkového chodníku pokácet a mimo stezku do první zóny nesmíme vstoupit. Počínání Jana Stráského dosáhlo vrcholu absurdity. Zničení divoké přírody kolem turistických cest je zcela v rozporu s posláním národního parku. Ten je tu také od toho, aby lidé taková místa na vlastní oči viděli.“
„Souvislost mezi odvozem dřeva z bezzásahových území a ochranou turistů nevidím vůbec žádnou a doufám, že se výlety tisícovek milovníků Šumavy tímto způsobem neznehodnocují jenom proto, aby si někdo zatopil v kamnech. Přece palivové dříví pro místní lidi se má brát z těch dvou třetin parku, kde se v lesích hospodaří, a ne z území ponechaného přírodě,“ dodal Bláha.