Představitelům vládní koalice se přihodila vážná nehoda, které podlehli mnozí z mocných napříč dějinami. Jde o chorobu vzniklou z ideologizovaného myšlení: tak dlouho měnili principy v dogma, až se z „reforem“ stal neživotný fundamentalistický blábol.

Největší skandál zůstal bez povšimnutí

První viditelnější příznak tohoto syndromu vyslal ministr zdravotnictví Leoš Heger. Zprvu mu stačilo běžné skrblíkovské třeštění, spočívající ve vytahování dalších tisícovek z kapes pojištěnců, počínaje hrazením plomb přes podpůrné léky, které si důchodci mají platit, a konče zdražením pobytu v nemocnici (donedávna navrhoval další příplatky). Do zdravotnictví jdou každý rok stovky miliard, a pořád to není dost. Namísto, aby záplatoval díry, kterými peníze unikají, uvaluje Heger na občany nesmyslným zdražováním zdravotnické embargo.

Po vydírání ze strany lékařů Heger přidal na mzdách všem, plošně, včetně doktorů podprůměrných a špatných, což byl velký zásah do jeho záměru. Začal tedy přemýšlet, kde jinde ušetřit. Zřejmě někdy v té době se odehrál jeho posun od principů k fundamentalismu, zralý pro diagnostiky. Heger začal nabádat lékaře, aby zvážili, od kdy budou zachraňovat předčasně porozené děti. V podstatě navrhoval, aby lékaři nechávali umírat děti, které se narodily dříve, než je podle něj únosné a správné (viz reportáž ČT, Události, 4.4.2011, Ministr Heger vyzývá lékaře: zvažte, od kdy zachraňovat předčasně narozené). Mnohé z těchto dětí sice mají šanci prožít běžný život, ale jejich záchrana stojí moc peněz, takže je lepší je nechat umřít.

Jde o doposud největší skandál této vládní koalice, zůstal přitom sdělovacími prostředky i opozičními politiky nepovšimnut (s výjimkou zmíněné reportáže ČT). Lékař, momentálně ministr zdravotnictví, navrhuje v principu tutéž selekci, kterou prováděli nacisté ve 30. a 40. letech minulého století, s tím rozdílem, že tentokrát jde o prachy a případné tělesné či mentální postižení dětí, nikoli již o rasu.

Uměle vyrobené aféry véčkařů

Namísto toho média ve svém zpravodajství vrší prefabrikované skandály, viz seriál o Věcech veřejných, za jehož rozpoutáním evidentně stojí TOP 09 a ODS (respektive jejich části), které mají na likvidaci VV největší zájem. Jsou to véčkaři, kteří doposud byli programově nejbližšími přirozenými spojenci ČSSD, kteří překáželi některým zájmovým skupinám, s nimiž ODS a TOP 09 vždy úzce spolupracovaly (eufemismus), například stavařské, těžařské a energetické lobby (u TOP 09 jde o jednotlivce, kteří byli v jiných stranách).

Véčkaři po tom, co předvedli, prý nemají v politice co pohledávat. Budiž. Bylo by ale dobré si uvědomit, že stejné stranické financování, stejné propojování politiky a byznysu tu již od devadesátých let předváděla většina vrcholných politiků ODS a ČSSD atd. Média byla tehdy natolik nekritická, že si politici mohli dovolit prakticky cokoli. Bylo tu jen několik statečných investigativců, kteří marně upozorňovali na tunelování a rozkrádání ve velkém. Například Jana Lorencová, která několik let obdivuhodně zpracovávala „kauzu topných olejů“. Politici ODS a ČSSD se díky dlouhodobé servilitě médií měli čas naučit své počínání lépe skrývat, takže jejich skandály se neprovalovaly tak často jako u nezkušených véčkařů.

Z toho plyne logický závěr: pokud nemají Věci veřejné v politice co pohledávat, měly postupně vyzmizíkovat i ostatní současné vládní strany, respektive jejich politici. A samozřejmě i pobočka Českomoravské komory odborových svazů s názvem ČSSD.

Drábkova diagnóza

Jaromír Drábek, další velikán TOP 09 velící ministerstvu práce a sociálních věcí, přichází s důchodovou „reformou“. I u něj by si zdatný diagnostik smlsnul. Jak Drábek velí, počínaje dnešními malými dětmi bude hranice odchodu do důchodu 73 let. A koaliční zákonodárci s tím souhlasí. Naprosto nic se tím sice neřeší, ale dá se o tom „hluboce filosofovat“.

Drábek to odůvodňuje tvrzením, že doba lidského života se prodlužuje, takže je logické, že lidé půjdou do důchodu později. Ano, to logické je, ale hranici třiasedmdesáti let to nijak neodůvodňuje. Aby něco takového bylo možné, musela by se radikálně proměnit celá společnost: mnohem déle než dosud by na svých (vedoucích) místech museli zůstávat staří - a mladí by měli mnohem méně příležitostí, čekali by často na své uplatnění až do středního věku. Klesala by tak kreativita a produktivita. A s tím by pochopitelně klesaly i erární příjmy.

Nebo si snad Drábek dovede představit společnost, v níž dvacetiletí šéfové vládnou pevnou rukou sedmdesátiletým zaměstnancům a ti si to kolektivně nechávají líbit? Nebo že mladí budou mít trpělivost s neduhy stáří a budou často nemocné sedmdesátníky zaměstnávat raději než výkonnější vrstevníky? Tímto drakonickým odsunem odchodu do důchodu by se jen přesunuly náklady z důchodového systému na státní rozpočet, mandatorní výdaje, především na podporu v nezaměstnanosti, ale i na sociální dávky. A pravděpodobně by se i zvýšily platby zdravotních pojišťoven, dlouhodobě nezaměstnaní staří lidé jsou pochopitelně mnohem více nemocní než ti, kteří pracují.

ODS vyrábí žebráky a bezdomovce

ODS za svými TOP kolegy v ničem nezaostává. Svými „reformami“ podporuje vlastnictví a vlastníky, jak nedávno sdělil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil ve snaze podpořit navrhovaný občanský zákoník, respektive změny oproti zákoníku dosavadnímu. Zde jsem odkázán pouze na informace z médií, a ty jsou, jako téměř vždy, velmi chabé. Budu tedy spíše klást otázky.

Tak například, vlastník bytu bude smět vyhodit nájemníka, který se vůči němu dopustí trestného činu. O tom, že jde o trestný čin, bude rozhodovat domácí, policisté či soudci? A co když se někdo dopustí vůči panu domácímu trestného činu až poté, kdy se majitel několikrát dopustil trestného činu vůči nájemníkovi, tedy, když jej vyprovokoval? Bude to platit i poté?

Majitel bude smět vyrazit nájemníka, který nezaplatí tři měsíce po sobě nájem. Takže když nájemník přijde o práci a nebude mít na činži, bude vzápětí vyhozen i s rodinou na ulici. Nedovedu si lépe představit posílení vlastnictví než tak, že nevlastník přijde o všechna práva. V tomto je ovšem Pospíšilův zákoník tak trochu nedůsledný. Majitel bytu by měl mít možnost vykázat nájemníky z bytu, kdykoli se mu zlíbí, a právo na první noc u dcerek nájemníků. ODS se bude mít co činit, pokud neopomene vyhánět žebráky a bezdomovce z center měst, jak se o to snaží všude, kde je u moci. Počet těchto nešťastníků „díky“ její politice prudce stoupne.

ODS zavádí korupční prostředí

A snad aby vlastnická práva ještě více posílili, rozhodli se autoři zákoníku, že ten, kdo nabude ukradenou věc v dobré víře, o ni nepřijde. Když vám tedy zloděj zmermomocní automobil či mobil a někdo jej v dobré víře koupí, může si jej nechat, přestože se přišlo na to, že ta věc patří vám. Majiteli by měl ukradenou věc nahradit ten, kdo ji prodal.

Nový občanský zákoník tak de facto krádež legalizuje. Majitel na vrácení své věci již nemá nárok, akt krádeže je tedy posvěcen. To pokládám za nemravné, celou společnost to posouvá k relativizaci jednoho z deseti přikázání. Jsem zvědav, jak bude policie překupníkům (například bazarům s mobily) prokazovat, že lup nekoupili v dobré víře. A když se jí to povede, kterak budou policisté odolávat úplatkům. Jde opravdu o vládu bojující s korupcí?

A opět otázky: Když nebude mít ten, kdo ukradenou věc prodal, peníze (nebo se nenajdou), jak se původní majitel domůže náhrady? Bude čekat třeba deset let, až mu zloděj ukradený vůz splatí? Nebo to na sebe vezme pojišťovna a bude to na zloději vymáhat ona? A co když policie nezjistí, kdo ukradenou věc prodal, kdo majiteli ztrátu nahradí? A co ten, kdo kradenou věc v dobré míře koupí, bude si příště dávat větší pozor, od koho a co kupuje?

To celé je výtečná myšlenka, taktéž na diagnózu. S logickým a spravedlivým uvažováním nemá společného nic, zato zjevně porušuje ústavou dané základní lidské právo vlastnit.

ODS jde proti majitelům

A aby ODS podtrhla, jak to s podporou vlastnictví skutečně myslí, navrhuje ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek prolomení těžebních limitů hnědého uhlí. Prý když s tím budou souhlasit občané těch obcí, pod nimiž uhlí leží. Nepochybně i toto přispívá k utváření prostředí, v němž se dobře daří korumpování a zastrašování lidí velkými společnostmi, jak to ostatně známe již od státu ve státě s názvem ČEZ.

V celé věci jde na prvním místě o to, aby někdo nemohl pro vlastní soukromé zájmy a zisk plundrovat naši krásnou zemi. Vláda jde naopak proti místním lidem, majitelům domů, bytů a půdy, a to v zájmu těžařské lobby. Jediná z parlamentních stran, která je (zatím) zřetelně proti prolomení limitů, jsou Věci veřejné.

A poslední otázka: Přihlásí se zkušený diagnostik, který by dokázal zařadit a pojmenovat počínání politiků a stran vládní koalice?