Zemřel Josef Křivánek

V pátek zemřel v Praze první ředitel brněnského studia České televize, výborný novinář a vzácný muž Josef Křivánek.


V pátek 13. května zemřel v Praze ve věku 81 let Josef Křivánek, který se mnohonásobně zapsal do dějin naší žurnalistiky. Počátkem šedesátých let minulého století se stal prvním ředitelem Čs. televize v Brně. Začínal takříkajíc na zelené louce.

„Bylo štěstím pro brněnskou televizi, že byl do jejího čela postaven právě on,“ řekla mi Věra Mikulášková, žena básníka Oldřicha Mikuláška. „Byl to především člověk s jasnou koncepcí a organizačními schopnostmi. Obklopoval se schopnými spolupracovníky bez ohledu na to, zda byli v KSČ nebo ne. Uměl jednat s lidmi a dovedl si získat pro své záměry rozhodující stranické představitele, jakým byl tehdy např. vedoucí tajemník KV KSČ Martin Vaculík.“

Hned na počátku svého působení získal Křivánek pro Brno na tehdejší dobu moderní dabingové studio, v němž našlo uplatnění množství brněnských umělců i technických pracovníků. Dabing měl být původně instalován v Praze, která však postrádala potřebné prostory. Křivánek je pohotově našel v objektu Typosu.

Jiným Křivánkovým počinem,tentokrát celostátně ojedinělým, byl pořad Mohu do toho mluvit, živě vysílaný za účasti obecenstva. Neřešily se v něm sice zásadní společenské problémy (např. o vedoucí úloze strany se diskutovat nesmělo), ale i kritika konkrétních nedostatků, které lidem ztrpčovaly život, nebyla pochuti mnoha stranickým dogmatikům.

Ředitelem brněnské televize nebyl Josef Křivánek dlouho. Byl odvolán a jmenován šéfredaktorem Rovnosti, jejíž dogmatické vedení nebylo schopno zajistit listu potřebnou úroveň. Nějakou dobu se Křivánek jmenování bránil, dostal to však jako stranický úkol společně se slibem, že se po dvou letech bude moci do televize vrátit opět jako ředitel.

Říká se sliby - chyby. Tak tomu bylo i tentokrát: v Rovnosti byl Křivánek déle než slíbené dva roky a do televize se sice nakonec vrátil, avšak pouze jako zástupce ředitele.

Křivánkův pobyt v Rovnosti byl úspěšný. Z nudného stranického věstníku se stal čtivý list.

Křivánek i jeho zástupce Bohumil Marčák se zasloužili o to, že s Rovností po letech navázali opět spolupráci její někdejší redaktoři Jan Skácel, Oldřich Mikulášek a Ludvík Kundera a že se redakce začala obklopovat kvalitními spolupracovníky bez ohledu na jejich stranickou příslušnost. Patřili k nim např. chirurg prof. Jan Navrátil, architekti Bohuslav Fuchs a Bedřich Rozehnal, výtvarník Eduard Milén, skladatel a humorista Josef Berg a mnoho dalších.

Po srpnu 1968 se Josef Křivánek připojil k novinářům, kteří aktivně protestovali proti sovětské okupaci. Nevyhnulo se mu bohužel falešné obvinění z toho, že si jako předseda oddílu košíkové Zbrojovky Brno ponechal peníze určené pro prvoligové hráče. Při policejním výslechu však hráči včetně Kamila Brabence a bratrů Bobrovských potvrdili, že slíbené peníze obdrželi. Přesto Křivánek strávil ve vyšetřovací vazbě protiprávně delší dobu, než ukládal zákon.

Josef Křivánek se posléze odstěhoval do Prahy. Jeho zdraví se postupně po zranění kyčelního kloubu v roce 1988 zhoršovalo. Osudný okamžik přišel v květnu 2004 v podobě  mozkové mrtvice, po níž se sice lékařům za obětavé pomoci Křivánkovy ženy Michaely podařilo obnovit činnost mozku, pacient plně vnímal, zůstal však ochrnut a trvale upoután na lůžko. Svůj osud nesl statečně a až do posledních chvil se zajímal o dění u nás i ve světě.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.