Amnesty International: vláda nemá o lidská práva zájem

Dušan Radovanovič

Podle zprávy Amnesty International upadá v České republice ochrana lidských práv. Ve výroční zprávě za rok 2010 upozorňuje organizace na nedostatečný přístup ke vzdělávání pro romské žáky, extremismus a postavení migrantů v ČR.

Podle české pobočky Amnesty International stojí lidská práva stále více stranou zájmu politických elit. Vina padá z významné části na kabinet premiéra Petra Nečase, který odvolal zmocněnce pro lidská práva a post nechal do konce roku neobsazen.

„Oblast lidských práv se dostala na samotný okraj politického zájmu a nepatří mezi priority politických elit,“ upozornila na situaci Dáša van der Horstová, ředitelka AI ČR.

Problematická je podle AI především situace ve školství a v rovném přístupu ke vzdělání pro romské žáky. Ti jsou ve velké míře stále vylučováni „z hlavního vzdělávacího proudu“, a nedostatečné vzdělání negativně ovlivňuje jejich šance na dobrou budoucnost.

AI v tomto ohledu kritizuje ministra školství Josefa Dobeše, který z ministerstva odstranil lidi, kteří na vymýcení diskriminace pracovali. Do čela ministerstva naopak zve lidi napojené na ultranacionalistické radikály.

„Velkým zklamáním je oblast vzdělávání. Ministr školství odložil kroky, které měly řešit problém diskriminace ve vzdělávání. Navíc se obklopuje lidmi, jejichž minulost vyvolává pochybnosti. To může mít dlouhodobý negativní dopad na celou společnost,“ uvedla Dáša van der Horstová.

Naopak pozitivně AI hodnotí fakt, že násilné činy neonacistů neskončily bez trestu. Připomíná vysoké tresty pro žháře z Vítkova i rozpuštění prokazatelně (neo)nacistické Dělnické strany. „Klíčové je, že pachatelé několika rasově motivovaných trestných činů byli postaveni před spravedlnost,“ ocenila ředitelka AI.

Podle AI je rovněž velmi vážná situace týkající se migrantů do České republiky. Jejich pracovní podmínky jsou často neúnosné a cizinci zůstávali bez ochrany. Parlament navíc prodloužil maximální možnou dobu zadržení migrantů v detenčních zařízeních z šesti na osmnáct měsíců.

„Detence by měla být až posledním a výjimečným řešením, nikoli běžně sloužit k zadržování lidí, kteří nespáchali trestný čin. Je třeba zajistit cesty, které umožní migrantům v ČR legálně pracovat,“ uzavřela van der Horstová.