Ombudsman: Nahrávky jsou důkazem při řešení přestupku

Audio a videonahrávky v občanskoprávních sporech jsou podle ombudsmana Pavla Varvařovského důkazem při řešení přestupku. Nahrávka tak může usvědčit pachatele přestupku, a to i když nedal s nahráváním souhlas či vůbec nevěděl, že si ho někdo nahrává.

(vd)

10.05.2011 11:55


Spoluautor: ČTK

488195_mediafax_mikulas_krepelka

Ombudsmanův verdikt se netýká nahrávek, které pořídila například policie nebo obec kamerovým systémem. Foto Mikuláš Křepelka, Mediafax

V odůvodněných případech lze podle ombudsmana připustit audio či videonahrávku pořízenou bez souhlasu zachycené osoby jako důkaz ve správním řízení, pokud jsou přitom naplněny podmínky ustanovení zákona na ochranu osobních údajů. Úřady, které dosud nahrávky neuznávaly, je tak pravděpodobně začnou akceptovat.

„Až dosud platilo, že všichni úředníci, kteří řeší přestupky, audio nebo videonahrávky vůbec nepřijímali jako důkaz. Protože občanský zákoník neumožňuje soukromým osobám pořizovat nahrávky lidí bez jejich souhlasu," citují Hospodářské noviny právníka ombudsmanovy kanceláře Petra Poláka.

Podle něj tak nastávaly paradoxní situace, kdy například kamerový systém umístěný na domě nahrál, jak někdo ničí pozemek nebo dům, ale když si majitel stěžoval a věc se dostala do přestupkového řízení, nebylo to poškozenému nic platné.

Přelomem byl podle deníku případ rodiny Hronových z Brandýsa nad Labem, kteří si natočili, jak je sousedé napadají. „Šli jsme s nahrávkou na policii. Tam nám řekli, že jde jen o přestupek proti občanskému soužití a začalo to řešit město," cituje list Ludvíka Hrona.

Přestupková komise Brandýsa nad Labem nejdřív údajně prohlásila, že ze záznamu není jasně poznat, kdo na nahrávce je. Hronovi se proto odvolali ke Krajskému úřadu Středočeského kraje, který ale věc zamítl právě proto, že občanský zákoník neumožňuje lidem nahrávat ostatní bez jejich svolení. Nespokojení manželé se tedy obrátili se stížností na ombudsmana, který jim nyní dal za pravdu.

Podle veřejného ochránce odůvodňují zastánci restriktivního pojetí v otázce použitelnosti audio či videozáznamů svůj postoj zejména tím, že by v případě použití těchto záznamů jako důkazů ve správním řízení došlo k narušení soukromí osob, které jsou na záznamu zachyceny.

Ombudsman se nicméně odvolává na zákon o ochraně osobních údajů. Ten připouští výjimku a říká, že souhlas zachyceného člověka není potřeba, pokud je to nezbytné pro ochranu práv dotčeného, tedy toho, kdo nahrávku pořídil.

Ministerstvo vnitra podle Hospodářských novin sezvalo zástupce krajských úředníků, kteří řeší přestupky, a se stanoviskem ombudsmana je seznámilo. Dle názoru ochránce lze tuto výjimku vztáhnout i na pořizování audio či videozáznamů pro účely správního řízení.

Ombudsmanův verdikt se netýká nahrávek, které pořídila například policie nebo obec kamerovým systémem. Ty mají k pořizování nahrávek licenci a souhlas nahrávaného nepotřebují.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Stanislav Hošek - Český těšín

Konečně závan rozumu. Pátek, 13.Května 2011, 08:24:55

Tam, kde jsou kamerové systémy, má být i upozornění, že tam něco takového je, čili lidé si jsou vědomi toho, že jsou natáčeni. Odmítnout užít takový materiál jako důkaz, je v některých zemích trestné a ne že natáčení je porušením osobní svobody. Osobně jsem dokonce i pro nahrávky bez vědomí dotyčné osoby. Poctivec se nemá totiž za co stydět. Lumpové překračují zákony, takže nevidím žádný důvod, aby se proti nim nepoužívalo stejných metod.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.