Pražské komorní divadlo působící v Divadle Komedie si pod vedením Dušana D. Pařízka a Davida Jařaba vybudovalo za devět let své činnosti na této scéně u odborné i laické veřejnosti značné renomé. Důkazem budiž řada cen, které soubor za svou tvorbu obdržel.

Jde především o dlouhou řadu ocenění v anketě kritiků Cen Alfréda Radoka nebo v anketě Divadelních novin za herecké výkony, inscenaci roku a také Divadlo roku. Divadlo se také účastnilo řady významných zahraničních festivalů, například v Salzburgu, Theaterformen v Hannoveru nebo Neue Stücke aus Europa ve Wiesbadenu a hostovalo na prestižních zahraničních, opět zejména německých scénách, např. v  Deutsches Schauspielhaus v Hamburgu, nebo v berlínském Deutsches Theater.

Tvorba Pražského komorního divadla je v rámci českých poměrů unikátní především svou dlouhodobou orientací na německojazyčný prostor, na jeho kulturu a literární díla a jeho poetika je  německým divadlem také podstatně ovlivněna. České premiéry měla na této scéně řada významných děl současné německé a rakouské literatury autorů jako Thomas Bernhard, Elfriede Jelineková, Werner Schwab, Thomas Brussig, ale dostalo se i na velikány staršího data, jako byly dramatizace románů Franze Kafky, Josepha Rotha, Roberta Musila, Johannese Urzidila a dalších.

V rámci právě končící sezóny, kterou si v Komedii pojmenovali jako Rakouskou a opatřili podtitulem "Analýza rozkladu" a jejímž zatím posledním výtvorem byly Poslední chvíle lidstva Karla Krause, to už ovšem definitivně začíná vypadat, že Pražské komorní divadlo je po příští sezóně a deseti letech činnosti odhodláno skončit. Konkrétně k 31. červenci 2012.

Důvodem tohoto rozhodnutí je neuspokojivá úroveň finančního příspěvku na činnost divadla ze strany pražského magistrátu, za nějž podle ředitele divadla Dušana D. Pařízka není soubor schopen realizovat svůj umělecký program, který byl předložen grantové komisi se žádostí o příspěvek na období od 1. ledna 2010 do 1. srpna 2012. Divadlu bylo tehdy přisouzeno 14,5 miliónu na rok a letos byla tato částka ještě o 887 tisíc snížena.

Pařízek v tomto smyslu před několika dny poslal pražskému radnímu pro oblast kultury, Lukáši Kauckému otevřený dopis. V něm ho upozorňuje, že přestože už jeho předchůdce ve funkci Ondřej Pecha označil požadavky zástupců divadla za seriózní a oprávněné, k navýšení podpory Divadlu Komedie nikdy nedošlo, protože ho neschválila grantová komise. Letos byla finanční podpora ze strany města navíc ještě snížena.

Proto se vedení souboru rozhodlo po příští sezóně činnost divadla ukončit a zpravit o svém rozhodnutí zastupitele. Pařízek a Jařab se, jak vyplývá z otevřeného dopisu, s Kauckým sešli už 21. ledna, aby s ním dohodli ukončení činnosti a přiměli ho k vyhlášení výběrového řízení na příštího provozovatele divadla, který by měl scénu převzít k 1. srpnu 2012. Radní je požádal o několikadenní oddálení tohoto kroku, aby zjistil, zda by scénu přece jen nebylo možné dofinancovat.

"Slíbené zprávy od Vás se nám nedostalo, na náš opakovaný dotaz nám Vaše kancelář sdělila, že je třeba vyčkat výsledku jednání ZHMP stanoveného na 17. února 2011. Další informace se mi podařilo získat při telefonickém hovoru, který jsme spolu vedli 23. února 2011. Oznámil jste mi, že není možné jakkoli upravit finanční příspěvek poskytnutý MHMP, o plánovaném snížení příspěvku na rok 2011 o 887.000,- Kč jste se nezmínil. Dohodli jsme se, že učiníte nezbytné kroky, které musí předcházet ukončení působení souboru Pražského komorního divadla v Divadle Komedie ke dni 31. července 2012," píše se dále v Pařízkově dopise radnímu.

Vše však nasvědčuje tomu, že k zahájení řízení o ukončení činnosti souboru a k vypsání výběrového řízení na nového provozovatele zatím nedošlo.

Divadlo Komedie patří do kategorie středně velkých divadel. Její vedení si dlouhodobě stěžuje na podfinancování své činnosti oproti ostatním podobně velkým scénám, nemluvě o tom, že málokteré jiné pražské divadlo disponuje podobně sevřenou a ambiciózní dramaturgickou koncepcí. Jen pro srovnání před letošním plošným šestiprocentním snížením víceletých grantů obdržel například srovnatelně velký Činoherní klub od města 17,5 miliónu Kč, Divadlo Archa 19,9 miliónu, trochu menší Dejvické divadlo dostalo 9 miliónů, Divadlo Semafor 7,5 miliónu a Divadlo na Fidlovačce, které ovšem mnozí považují spíše za komerční scénu umělecky poměrně neambiciózním programem, získalo 9,5 miliónu.

O poznání lépe než víceletými granty ošetřená divadla, jsou na tom scény v kategorii příspěvkových organizací. Tam už je rozdíl příspěvku města ve srovnání s Divadlem Komedie výraznější. Za rok 2010 obdrželo v rámci tzv. příspěvku města na vstupenku například Divadlo v Dlouhé 38 miliónů Kč, Divadlo pod Palmovkou 23,5 miliónu, Městská divadla pražská na své dvě scény, z nichž jedna je srovnatelná druhá o něco větší než Komedie, Rokoko a ABC, obdržela 56 miliónů, Studio Ypsilon 22,5 miliónu a Divadlo Na zábradlí 23,5 miliónu.

Ve srovnání s Divadlem Komedie pak mnohé z lépe financových příspěvkových scén jsou mnohem méně umělecky progresivní a o jejich oceňování v anketách často nemůže být ani řeči.

Vše tedy nasvědčuje tomu, že Divadlo Komedie po příští sezóně skončí. I když tady už jeden oznámený a nakonec nerealizovaný konec činnosti byl. K tomu mělo dojít v závěru roku 2009, kdy město otálelo s rozdělováním víceletých grantů a Komedie tak vůbec netušila, zda-li její další provoz bude nadále vůbec možný. Již tehdy derniérovala řadu svých inscenací, aby je po obdržení grantu znovu vrátila na repertoár. I když její vedení od začátku upozorňovalo, že výše grantu jim nepřipadá dostatečná.