Etnické násilí loni v Kyrgyzstánu nebylo tak uplně spontánní

Roman Bureš

Mezinárodní komise dokončila vyšetřování násilností, k nimž došlo loni v létě na jihu Kyrgyzstánu. Přímo odpovědná byla dle ní i armáda a dosud sloužící úředníci. Oficiální verzi o vině stoupenců svrženého prezidenta Bakijeva se naopak potvrdit nepodařilo.

Kyrgyzské úřady jsou alespoň z části zodpovědné za etnické násilí na jihu země, při kterém bylo minulé léto zabito nejméně 470 lidí. Vyplývá to ze zprávy mezinárodní vyšetřovací komise, zveřejněné v úterý.

Komise složená ze zahraničních etnologů, právníků, znalců regionu a zástupců OBSE dospěla z dostupných výpovědí a amatérských videozáznamů k závěru, že do násilností se přímo zapojili členové bezpečnostních složek, armády a někteří úředníci. Ti dali většinou mladým Kyrgyzům zbraně, které byly použity při útocích na uzbeckou menšinu. Někteří z nich zastávají své posty i dnes.

Kyrgyzská vláda zjištění komise ihned odmítla. Přestože mandát k mezinárodnímu prošetření loňského násilí schválila, závěry vyšetřovatelů označila za neakceptovatelné s tím, že pravděpodobně vyvolají další násilí.

„Základní úlohou každé vlády je, jak jen je to možné, chránit civilisty. Tato povinnost nebyla vloni v létě na jihu Kyrgyzstánu splněna,“ řekl doslova Kimmo Kiljunen, místopředseda parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a vedoucí vyšetřovacího týmu. Podle něj by mohli vojáci násilnostem zabránit, kdyby dostali správné rozkazy.

Kiljunen dodal, že hlavní disproporce v chování úřadů byla vidět v počtu zadržených v souvislosti s podněcováním násilností. Osmdesát procent z nich tvořili etničtí Uzbekové, přestože téměř pětasedmdesát procent obětí byli také příslušníci této menšiny.

Autoři ale zašli ve svých obviněních ještě dál. „Pokud by to bylo dokázáno u soudu, mohlo by se jednat o zločiny proti lidskosti,“ píše se doslova v závěru zprávy.

Podle trvajícího výkladu kyrgyzské vlády stáli za násilím přívrženci bývalého a vloni čerstvě svrženého prezidenta Kurmanbeka Bakijeva, kterých je nejvíce právě v postižených městech Oš a Džalalabád u hranice s Uzbekistánem.

Podle analytiků mohou mít zjištění pro Kyrgyzstán dva protichůdné důsledky. Zaprvé pravděpodobně k chudé zemi přiláká žádanou pozornost mezinárodního společenství. Může ale též podkopat křehkou autoritu prozatímní prezidentky Otunbajevové a vyvolat další nesváry. Většina Kyrgyzů ji totiž údajně bude vinit z toho, že vyšetřování vůbec povolila.

„V Kyrgyzstánu vyvolá zpráva téměř určitě novou explozi nacionalismu,“ píše v tematickém rozboru politický analytik z Biškeku Mars Sarijev.

Vláda stále jen prozatímní

Loňské etnické střety se na jihu země odehrály pouze dva měsíce poté, co v zemi začala po protestech a útěku prezidenta Kurmanbeka Bakijeva vládnout dočasná vláda v čele s tehdejší premiérkou Rozou Otunbajevovou.

Ta nyní stojí v čele první rodící se demokracie ve střední Asii jako přechodná prezidentka. Zemi spolu s ní vládne koaliční kabinet stran Ata Žurt, Sociální demokracie a nacionalistické Respubliky, zvolený v říjnových volbách.

Prezidentské volby by se měly konat letos na podzim. Mandát Otunbajevové skončí nejpozději na konci roku.

Podle analytiků je stabilita země i rok po svržení prezidenta Bakijeva stále křehká. Koaliční vláda musí překonávat hluboké rozdíly, například i v tom, že vítězná Ata Žurt odmítá parlamentní demokratický model a v čele země by radši viděla silného prezidenta. Tempo reforem je i proto velmi pomalé. Přesto byl ale například již schválen nový mediální zákon, který dává kyrgyzskému tisku větší volnost než za minulého režimu.

Další informace:

AP Report: Kyrgyz army implicated in ethnic bloodshed

The New York Times Report Implicates Kyrgyzstan Officials in Ethnic Violence Last Year

AFP US welcomes Kyrgyz cooperation in probe of unrest

Reuters FACTBOX-Key political risks to watch in Kyrgyzstan