Pavel Drobil získal obě ekologické anticeny

V soutěžích o ekologické anticeny Ropák roku a Zelená perla roku převálcoval konkurenci bývalý ministr Pavel Drobil. Jeho nástupce a potenciální velký konkurent Tomáš Chalupa se v úřadu ocitl příliš pozdě, takže do výsledků promluví za rok.

(red)

30.04.2011 12:07

367237_mediafax_mikulas_krepelka

Pavel Ropák: Nejdřív vám povím tu o obnovitelném jádru a pak nechám zmizet pár set milionů. Foto Mikuláš Křepelka, Mediafax

Celkem sto členů nezávislé komise rozhodovalo o vítězi 19. ročníku ankety „Ropák roku“ o antiekologický čin a 16. ročníku ankety „Zelená perla roku“ o antiekologický výrok. Členy komise jsou např. sociolog Jan Keller, filosof Erazim Kohák, teatrolog Vladimír Just i šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka.

Ropákem se podle pravidel stává osoba, která se prosazováním nějaké stavby či záměru, vydáním rozhodnutí či budováním stavby nejvíce zasloužila o poškození životního prostředí. Ropáky proslavil absolventský film Jana Svěráka, který mýtického tvora živícího se ropou a lebedícího si ve zpustošené krajině Podkrušnohoří obsadil do hlavní role.

V časopise ALTERNATIVA, který vydávaly Děti Země, byly v roce 1992 poprvé publikovány materiály „Spolku krušnohorských ropáků“, z nichž vyplývá, že na Zemi dochází k dichotomii dvou vysoce vyspělých druhů – Homo sapiens sapiens (člověka moudrého) a Petroleus mostensis (ropáka bahnomilného).

Titul Ropák 2010 získal Pavel Drobil, bývalý ministr životního prostředí a poslanec Poslanecké sněmovny, s velkou převahou, když získal dvakrát více bodů než hygienik Vít, který na druhém místě jen těsně porazil jihočeského hejtmana Zimolu.

Drobil si k triumfu pomohl plánem oslabit pravomoce a význam ministerstva životního prostředí při ochraně přírody, krajiny, životního prostředí a přírodních zdrojů ve prospěch „silových“ ministerstev (průmyslu, dopravy, zemědělství a místního rozvoje) tak, aby ekologická legislativa a aktivní účast veřejnosti při rozhodování nemohly efektivně ovlivňovat různé rozvojové záměry.

Drobil byl oceněn rovněž za podporu vyloučení účasti veřejnosti ze stavebních řízení pro záměry mající vliv na přírodu a životní prostředí při novelizaci stavebního zákona, což by zrušilo veřejnou kontrolu rozhodování úředníků a možnost ovlivnit průběh výstavby záměru i jeho konečnou konkrétní podobu.

Drobilovi ekologická veřejnost přičetla k tíži také pasivitu při schvalování nové vyhlášky o kácení mimolesních dřevin, která by omezila masivní kácení menších stromů, zejména ovocných, nacházejících se i jako aleje podél silnic, bez povolení, bez uložení náhradní výsadby a bez účasti veřejnosti.

Na vrub šel bývalému ministrovi, který nakonec ve funkci skončil kvůli korupci, i plán přesunout miliardy korun z Operačního programu životního prostředí na některé části nových dálnic a silnic jako jsou ekodukty, protihluková opatření apod., ačkoliv jde o povinné eliminační a kompenzační opatření stavebníka, které by neměly být hrazeny z tohoto programu.

Ropákem se Drobil stal i za svůj groteskní nápad, s nímž si došel i pro vítězství v druhé soutěži o Zelenou perlu. Jedná se o návrh zařadit výrobu elektrické energie z jaderných elektráren mezi obnovitelné zdroje energie s odůvodněním, že jedině tak může ČR splnit podíl 20 % z těchto zdrojů do roku 2020, takže nemusí už činit jiná opatření na úsporu energie, zvyšování energetické účinnosti a využívání skutečných obnovitelných zdrojů energie, tj. větru, slunce, vody, tepla země a biomasy.

Pavel Drobil Zelenou perlu 2010 získal za výrok: „Unie by měla přehodnotit svůj vztah k jádru. Bez toho, že jadernou energii prohlásíme za čistý, obnovitelný zdroj nemáme šanci splnit dvacetiprocentní cíl podílu těchto zdrojů na výrobě elektrické energie, který si Evropa vytýčila.“

Hlavní hygienik ČR Michael Vít bodoval v anketě o Ropáka roku prosazováním nového nařízení vlády o zvýšení limitů hluku z dopravy ve venkovním prostoru ve dne ze 60 dB o 5 dB a v noci z 50 dB o 5–10 dB, což by mělo usnadnit výstavbu nových dálnic a silnic a úsporu peněz za nerealizovaná protihluková opatření podél těchto komunikací, ačkoliv Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje, že hluk z dopravy nad 60 dB znamená významné zvýšení zdravotních rizik (hlukem nad tímto limitem je v ČR již postiženo více než milion osob), ačkoliv stávající limity jsou obvyklé ve většině zemí Evropské unie.

Jen o těsné tři body za ním zaostal Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje, za prosazování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje s řadou sporných záměrů jako je výstavba lanovky pro lyžaře z Klápy na vrch Hraničník přes I. a II. zónu Národního parku Šumava, ačkoliv hrozí riziko rozvrácení vzácných ekosystémů, a rozšíření silnice z Nové Pece na Zadní Zvonkovou, čímž se zvýší množství automobilů na úkor chodců a cyklistů a narušeny budou migrační koridory velkých savců. Přitom by se mohlo zvážit rozšíření stávající příjezdové silnice a zavedení ekobusů.

Zimolovi přitížil plán nového golfového hřiště v obci Stožec, lyžařského areálu na Špičáku nebo sjezdovky na Boubíně, ačkoliv téměř tři čtvrtiny Jihočechů dávají v parku přednost ochraně přírody před takovými škodlivými projekty. A konečně Zimolovi ublížila podpora kácení kůrovcem napadených stromů v I. zónách Národního parku Šumava, ačkoliv nejde o hospodářské lesy a cílem je zachování přírodních procesů.

Pavel Drobil svou celkovou převahu doplnil i druhým místem v anketě Zelená perla 2010, které obsadil výrokem: „Dopady klimatu v Mikronésii mě zajímají, pokud nenarušují práci v České republice.“ Po odchodu z ministerstva životního prostředí se ministr Drobil stal vrchním ideologem ODS. A je tedy mužem na svém místě.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.