Luis Camnitzer promlouvá v tranzitdisplay

Johana Lomová

První česká výstava světově uznávaného konceptuálního umělce Luise Camnitzera v tranzitdisplay je průřezem autorovou působivou tvorbou a dává návštěvníkům nahlédnout různé podoby toho, co znamená často nadužívané označení konceptuální umění.

Luis Camnitzer (1937) je autor veskrze mezinárodní. Narodil se v Německu a ve dvou letech emigroval s rodiči do Uruguaye. V šedesátých letech spojil svou uměleckou kariéru s New Yorkem, kde působí dodnes. Silným tématem je proto u něj právě hledání lidské identity a vztah k Jižní Americe. Druhým tématem, kterému se autor ve svých projektech věnuje, je vliv jazyka na prožívání reality a možnosti jeho mocenského zneužití.

Důležitá role, kterou jazyku a především pak práci s ním dává, se projevila i na probíhající výstavě v pražské galerii tranzitdisplay, která potrvá do 22. května. Camnitzer nechal pro její účely své anglické texty, původně určené americkému publiku, přeložit do češtiny, aby dosáhly obdobně silného účinku také v místním prostředí. Zatímco autorova slavná práce ze 60. let „Toto je zrcadlo, ty jsi napsaná věta“ se překladem stává hlavně srozumitelnější pro širší veřejnost, „Všichni ti, kteří neumějí číst česky, jsou hloupí“ má smysl jedině v češtině. Ryze jazykové práce v galerii tranzitdisplay navazují dialog s instalacemi a společně se věnují problému psaní, a tedy produkci textu.

Příznačné je, že Luis Camnitzer si svou pražskou výstavu sám instaloval; psal po zdech a připevňoval na ně své objekty. Vztah projektu k místně specifickému kontextu je tak jasný. Umělcův přímý kontakt s místem byl dále potvrzen autorovou veřejnou přednáškou, na které Camnitzer představil důležité momenty své tvorby. Mezi všemi zaujal především popis jeho přechodu od monumentálních tisků k pomíjivému konceptu. Impulsem mu podle jeho vlastních slov byla neetičnost ekonomicky nákladného uměleckého tvoření, často sponzorovaného morálně pochybnými zdroji peněz.

Pražská výstava je bezesporu sváteční příležitostí vidět hvězdu konceptuálního umění v komunikaci s místním prostředím. České mutace jeho známých projektů působí na tuzemské publikum naléhavě. Konceptuální umění a především zpráva, kterou nese, se zde stává průzračná, intenzivní a srozumitelná.